O nás
Pražský lingvistický kroužek je nezávislá učená společnost v právním postavení registrovaného spolku. Od svého založení v roce 1926 si klade za cíl přispět k poznání jazyka a příbuzných znakových systémů podle zásad funkčně strukturálních. Za tím účelem pořádá pravidelná zasedání s přednáškami a rozpravami, vydává odborné publikace, organizuje mezinárodních setkání.Pražský lingvistický kroužek je spolek otevřený: jeho pravidelná zasedání i mimořádná setkání jsou ze zásady přístupné všem zájemcům o probíraná temata, a to zdarma a bez formalit. Podívejte se zde na naši programovou nabídku a přijďte: budete vítáni.
Řádná zasedání se konají, není-li uvedeno jinak, každé druhé pondělí od 18h00 v posluchárně č.104 hlavní budovy filosofické fakulty Karlovy university na Palachově náměstí.
Zásady fungování spolku i povaha jeho právně-historické totožnosti jsou vyloženy ve stanovách, které si zde můžete přečíst.
Tyto stránky jsou nové a průběžně se rozšiřují. Nenajdete-li na nich, co právě hledáte, mějte prosím strpení. Své dotazy a návrhy se nezdráhejte napsat na adresu cercle@cercledeprague.org.
Kroužek sdružuje osobnosti s promyšlenými názory a odůvodněnými postoji, nebuďte proto překvapeni, když na těchto stránkách narazíte na různost v jazykovém vyjádření: není to z nedbalosti (i když nezáměrnou chybu nikdy nelze zcela vyloučit), může to být vědomý projev; pokud vás to zaujme, či rozčílí, nejlépe bude zeptat se autora.
En ouvrant la saison 2024/2025, le Cercle linguistique de Prague doit à son grand regret prendre acte du peu de progrès par rapport au constat avec lequel il ouvrait la saison précédente : nous sommes toujours au milieu d'une guerre prolongée menée contre l'Europe et l'humanisme, nous manquons toujours de courage intellectuel pour identifier l'ennemi, et de courage tout court pour le vaincre. Le Cercle ne peut que rappeler son manifeste « Le langage et la guerre » rédigé à l'occasion de l'ouverture de la saison 2023/2024 ; et il n'arrête surtout pas de travailler, en procédant selon les méthodes explicites qui lui sont propres, à l'amélioration du statut de la rationalité et de l'éthique qui, en fin du compte, ne sont que deux faces d'un humanisme un et indivisible.